Poslední slovo: Pod tlakem

Nedá nám to pokoj, je to jako svědící štípanec, který si potřebujeme každou chvilku podrbat. Zabírá nám to čas, zlobí nás to, ale ignorovat to nemůžeme – a ve většině případů ani nedokážeme. Co? No přece e-maily!

Poslední slovo: Koláč za sklem

Termín web 2.0 přinesl do „starého“ internetu další rozměr, jelikož umožnil i amatérským uživatelům sítě sítí aktivně vstoupit do hry. V dnešních dnech už nejde ani o tu zpětnou vazbu, o které se hovořilo, ale o nekončící interakci, kdy se strany uživatelů a tvůrců střídají v nekonečném přelévání informací a znalostí. S pomocí jednoduchých a dostupných nástrojů v kombinaci s obrovským nárůstem uživatelů po celém světě vtrhl na internet život a nezamotává hlavy jen sociologům, jak tomu bylo dříve, ale i ekonomům. Vzniká totiž cosi, co se zatím nedaří ekonomicky zhodnotit.

Poslední slovo: Na tom našem globálním dvorečku

Představte si situaci. Jedete autem ze služební cesty. Jedete dlouho, noc je na spadnutí a máte hlad. Zastavíte tedy v nejbližším motorestu s nadějí, že se dobře najíte a trochu si odpočinete. Jenže obsluha je pomalá, číšník nevrlý, jídlo studené a účet zbytečně vysoký. Jste naštvaný, na vaše stížnosti reaguje personál posměšným pokrčením ramen. Jen si stěžujte, neubude. Však přijedou další hosté... ti, kteří tu ještě nebyli. Proč se tedy snažit o nápravu?

Poslední slovo: Buďme interaktivní aneb o lidské síti

Kde jsou ty časy, kdy bylo třeba firmám vysvětlovat, že mít svoje katalogy na internetu se vyplatí. Kolik lidí si je prohlédne a jak snadno se mění! Jenže od té doby nám internet zaktivněl a jak se zdá, začínají se naplňovat i ty odvážnější vize propagované začátkem tohoto tisíciletí.

Poslední slovo: Pomoc, já se topím!

Utopit se ve vodě dokáže s trochou snahy nebo smůly každý, ale na topení se v informacích jsou podle všeho experti především manažeři. A to prosím neříkám jen tak, ale tvrdím to na základě výsledků výzkumu společnosti Accenture, jejíž analytici kladli zvědavé otázky na toto téma více než tisíci manažerům.

Poslední slovo: Manažer v hlubinách multikulturního světa

Otevřeme-li libovolnou dějepisnou knihu, dočteme se o rvačkách mocných, které měnily náš svět. Kdo s kým a kdo proti komu – je to v podstatě přehled dějin nesnášenlivosti a agrese. A pokud se našel panovník holdující spíš diplomacii než zbraním, byl obvykle osočován ze slabosti, neřku-li zbabělosti.

Poslední slovo: O paralelních světech

Lidé si odjakživa rádi vymýšleli. Snad měli pocit, že složitost a trable jejich reality nejsou ani zdaleka tak zajímavé, jak by mohly být, takže si vymýšleli tu komplikované světy ve všech koutech vesmíru, tu je strkali pod zem a někteří jedinci je hledali i v knihovnách. Přitom mnozí z těchto snílků netuší, že lidstvo si pilně buduje zcela reálný paralelní svět a navíc se zdá, že se v něm brzo ztratí.

Poslední slovo: Klamavé stíny internetu

Nedávno jsem navštívila v Oslo jeden vzdělávací kurz. Společnost byla velmi rozmanitá co do věku a národností zúčastněných. Jednu chvilku došlo na organizační záležitosti. „Kdo z vám má mobilní telefon?“ zeptala se zlehka instruktorka, a když uviděla 100 % zdvižených rukou, souhlasně pokývala hlavou a napsala na tabuli kontakty prostřednictvím telefonu a internetových stránek této Folkeuniversitetet.

Poslední slovo: Počítač horší krumpáče

Myslím, že se s tím už setkal každý. Tlačí vás nějaký termín, práce je plno. Mydlíte do počítače jako o život, myšlenky jsou daleko od pracovního stolu. Ruka občas sáhne po hrnku s kafem, byť tam už dávno zůstal jenom studený lógr. Tohle prostě musím dodělat!

Poslední slovo: Jak neuváznout v předchozím století

Když se dnes hovoří o Evropské unii, bývá zvykem pokrčit rameny – tedy ve slušné společnosti. Hovoří se o nepružnosti, nezaměstnanosti, formálních bariérách omezujících fungování společného trhu a nakonec se všichni pobaví nad nesmyslností leckteré z evropských direktiv.

| 0-10 | 10-20 | 20-28 |

Fotogalerie