Stojím u okna a dívám se do zahrady. Vypadá naprosto stejně jako včera a je jí úplně jedno, že si lidé dali na stůl kalendáře s novým číslem. Co znamená 2012 let pro ovocné stromy, keře a vrabčáky? Nic, stejně jako věčnost. To jen lidé si potřebují počítat čas, aby měli pocit, že mu nějakým způsobem vládnou. A také proto, aby si dokázali lépe pamatovat.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 01/2012 v rubrice BTW - Číst celý článek

Stojím u stromečku, zasněně koukám mezi větve, dychtivě se nadechuju jeho vůně a obdivuju lesk kouliček a stříbrných řetězů. Jako obvykle neodolám a vypláznu na jednu z velkých kuliček jazyk a směju se svému silně nelichotivému šišatému odrazu – kruhová inverze, pravil synek matematik.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice BTW - Číst celý článek

Dívám se z okna a je to jisté – sněží! Honem vyhodnocuju, jak moc je asi půda promrzlá a jaká je předpověď – jestlipak nám sníh vydrží? A dělám si starosti, že nevydrží.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice BTW - Číst celý článek

Nedávno jsem něco hledala v jedné z našich knihoven a opět mi padl zrak na knihu, kterou jsem nevzala do ruky už celou věčnost. Dokonce bych byla radši, kdybych ji nikdy nečetla. Je to Sofiina volba od Williama Styrona. Z mého pohledu je to děsivá výpověď o tom, jak snaha volit menší zlo vede do pekla. V běžném životě potom k pochybnostem a frustraci.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice BTW - Číst celý článek

Vím, že tam ta krabice je. Já ji v duchu vidím úplně přesně, ať momentálně dělám cokoliv. Ne, nesmím. V zoufalství si dokonce stoupnu před zrcadlo a hledám ty nejpádnější argumenty. Jsou zjevné, ale jak plyne čas, jejich pádnost nejspíš bledne. Jen tak si vysvětlím, že vzápětí otvírám krabici s vánočním cukrovím a ne jen proto, abych se do ní podívala.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice O životě - Číst celý článek

Berry je právě rok a osm měsíců. Vypadá, že pořád roste, ale není to tak – jen pomalu mohutní a dávno už není tím nesmělým vlčím stínem, jakým byla na konci léta. Díky pravidelnému pohybu a životu převážně venku má pevné svaly a hustý kožich. Jen hlava s rozevlátýma ušima a dlouhým čumákem zůstává stále stejná. Tedy aspoň zvenku.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice Zvířata - Číst celý článek

Večer je tmavý a mlžný. Sjíždím z hlavní silnice na osamělé okresky, zapínám dálková světla a svoji vlastní ostražitost přepínám na maximum. Je to nezbytné – když nechci jet rychlostí volského spřežení a zároveň dojet domů bez ztrát na životech.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 12/2011 v rubrice BTW - Číst celý článek

Píp. Sedím na křesle, na klíně mám notebook a píšu. Píp. Zvednu hlavu a zkoumám, odkud ten podivný zvuk přichází. Píp. Je to už skoro dva měsíce, co bydlíme v dřevěném norském domku, a já mám dojem, že všechny jeho běžné zvuky už znám. Píp. Není to moc hlasité, ale zavrtává se to přímo do mozku. Píp.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 11/2011 v rubrice Norsko - Číst celý článek

Kdykoliv jdu ve Dvoře Králové po pěší zóně, číhají na mě cestou dvě nastražené pasti: knihkupectví a cukrárna. Oba tyto obchody mají hodně společného – člověk v nich dokáže najít něco, co pomáhá, když je duši těžko a svět nevypadá tak přátelsky, jak by si jeden přál.

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 11/2011 v rubrice O životě - Číst celý článek

Kolem stolu sedí parta studentů a hrají hry. Ne počítačové, ale společenské, což znamená, že hýkají smíchy a navzájem se pošťuchují. Převážně anglicky, ale kolem stolu se příležitostně ozývají i další jazyky včetně jejich překvapujících mutací. A nikomu to nepřijde divné – proč taky?

Komentáře nejsou povoleny, vyšlo: 11/2011 v rubrice BTW - Číst celý článek

Tyto stránky pracují na platformě WordPress na základě šablony Adventure
RSS kanál článků and RSS kanál komentářů

Dagmar Ruščáková

osobní stránky