BTW: Krásný rok 2014!

BTW_dé_logoMilí posluchači, dovolte, abych vám s novým rokem popřála zdraví a štěstí, ať už si pod ním představujete cokoliv. Dále vám ze srdce přeju, abyste vždy měli někoho, o koho se můžete opřít, kdo vám kryje záda, s kým se můžete radovat i plakat. No a nakonec vám všem přeju, abyste měli brzdu a nezapomněli ji používat.

BTW: Deky z lásky

BTW_dé_logoMožná teď držíte v ruce šálek s kávou a přemýšlíte, co s načatou nedělí. A třeba jste zrovna žena, která má šikovné ruce a ráda šije nebo vyšívá, ale už jste to dávno nedělala, protože každý si koupí co potřebuje. Ale když vás to tak bavilo…  V takovém případě pro vás měla jeden nápad. Říká vám něco název „Deky z lásky“? Ne? Tak to vám o nich musím říct. Ale nejdřív řeknu něco o dekách.

BTW: Plachetka, otep, snop…

BTW_dé_logo„A nechám u spřátelených truhlářů vyrobit domečkovku, s jakou jsem si hrála, když jsem byla malá. To se mu bude líbit!“ Spolu se kadeřnicí jsme se na sebe radostně usmály – já čerstvá babička miminka, ona babička v očekávání. Oči nám svítily, když jsme plánovaly, co všechno pro ty naše maličké následníky vymyslíme.

VÁNOČNÍ POVÍDKA: Narodil se…

logo_radio dedeTak je to tady, možná ještě dnes, nejpozději zítra. Ani nevím, jestli mám víc radost nebo strach, ale těším se strašně. Ani nám mladí neřekli, co to bude, tak musíme čekat. Holčička nebo chlapeček? Jsem tak nervózní, že ani nemám chuť na cukroví. Kdyby aspoň nebyly ty Vánoce! Kdo ví, jaký doktor dnes v porodnici slouží.

BTW: Je libo zabalit?

BTW_dé_logoS povyplazeným jazykem dodělávám poslední otočku lepicí páskou a začínám hledat místečko, kam by se dalo napsat veliké „Mamince“ se stylizovanou kočkou – mým rodinným podpisem. Páni, to se mi to povedlo! Můj dárek je snadno poznatelný mezi všemi ostatními!

BTW: Veselé Vánoce

BTW_dé_logoMilí čtenáři, přeju vám radostné Vánoce plné smíchu, dárků her i chvilky rozjímání, to vše nad příjemně plným stolem a ve společnosti lidí, které máte rádi.

BTW: Advent

BTW_dé_logoPřecházím domem a nevidoucíma očima zírám do větrného zasněženého dne. Žaludek mám stažený úzkostí, strach mi krátí dech. Kde jen ta bestie může být? Utekla od domu už v pátek v podvečer, zrovna začínala vánice. Plná sebedůvěry, svéhlavá, hnaná pubertálně vzbouřenými hormony. Já že budu pořád na vodítku? Kdo si počká, ten se dočká a svět bude můj!

BTW: Vánoční geometrie

BTW_dé_logo„Paprika – už zase. To jsem zvědavá, jestli to bude někde jinak!“ Vlak tiše sviští tmou, je příliš brzy ráno na čtení, a taky mě trošku bolí srdce. Už teď se mi stýská po maličkém vnoučkovi, který mírumilovně spinká v Sandefjordu, zatímco já uháním směr Oslo.

BTW: Čepice a rukavice

BTW_dé_logo„Výborně, děvčata, vypucujte koně a tak za dvacet minut vyjedeme. A nezapomeňte si čepice a rukavice!“ Podívaly jsme se na sebe a srdce v nás pokleslo. Čepice? Ví ten člověk vůbec, o čem mluví? Ach ano, mrzne a fouká vítr, ale čepice prostě nepřicházejí v úvahu. Přece si nezničíme pracně vyrobené účesy!

BTW: Proč si vybírám

BTW_dé_logoJako mladší jsem to řešila oslíkama. Když to vypadalo, že se budu při nějakém filmu bát, brávala jsem si na klín knížku „Aby oslíci měli kde spát“ od Mileny Lukešové, abych mohla od hrozných výjevů utéct do bezpečí něžných slov. Tehdy byly děti malé a já teprve poznávala, čeho všeho se člověk může v životě bát, když má zodpovědnost za víc, než jen svůj život.